Kognitivní funkce (někdy též označované jako poznávací funkce) jsou součástí lidské psychiky uložené v mozku. Kognitivní funkce zahrnují kromě paměti i koncentraci, exekutivní funkce, řečové schopnosti a prostorovou orientaci. Díky kognitivním funkcím je člověk schopen vnímat okolní svět, reagovat na měnící se podmínky, učit se, přemýšlet a zkrátka správně fungovat v každodenním světě.
Je těžké nějakým způsobem uceleně charakterizovat jednotlivé kognitivní funkce, neboť se jedná o velmi komplexní systém. I navzdory tomu lze k jednotlivým kognitivním funkcím uvést následující.
- Paměť – jedna z nejdůležitějších funkcí lidského mozku. Díky paměti má člověk schopnost se učit, pracovat nebo uspokojovat základní biologické potřeby.
- Koncentrace (též pozornost) – díky ní jsme schopni se soustředit na práci a úspěšně dokončit zadané úkoly bez prodlužování doby potřebné k jejich splnění (tzv. prokrastinace).
- Exekutivní funkce – sem patří každodenní plánování, rozhodování a volní složka osobnosti člověka.
- Prostorová orientace – ta nám pomáhá vnímat objekty v prostoru, což se projevuje i ve schopnosti pohybovat se a manipulovat s předměty.
- Řečové schopnosti – kromě standardní mluvy sem patří i další vyjadřovací schopnosti jako zvuky, gesta a mimika.
- Kognitivní funkce – jedna z hlavních z hlavních oblastí lidské psychiky. Jde o ucelenou strukturu schopností, které na sebe navazují a jsou vzájemně propojeny. Aby tento „lidský motor” správně fungoval, je třeba se mu náležitě věnovat a péči o něj nezanedbávat.
S přibývajícím věkem se však kognitivní funkce u člověka zhoršují. Udává se, že po padesátém roku života jedinec začíná častěji zapomínat, a tak se doporučuje pravidelný trénink, doplněný o vyváženou stravu. Nicméně prevenci by neměly zanedbávat ani mladší ročníky. Poruchy kognitivních funkcí však mohou nastat i v souvislosti s úrazem nebo nehodou. Mezi nejčastější onemocnění lze zařadit Alzheimerovu nemoc, demenci, roztroušenou sklerózu, ale i cévní mozkovou příhodu nebo infekci mozku.
Je také potřeba pamatovat na to, že kromě vyššího věku se se na stavu kognitivních funkcí projeví i životní styl, jaký člověk vede. Proto se i mladší lidé mohou setkat se zhoršením kognitivních funkcí, pokud nebudou dodržovat zásady zdravého životního stylu. Jedinec by se tak měl vyvarovat stresovým situacím, dostatečně spát, nekouřit, nepít alkohol, ale také se doporučuje i udržovat dostatek sociálních kontaktů. V neposlední řadě ke správnému fungování kognitivních funkcí přispívá také správná a vyvážená strava, bohatá zejména na vitamíny B9, B12, C, E a K a minerální látky hořčík, železo, zinek a měď. Za nejlepší potraviny, které mohou zajistit správnou funkci mozku, se považuje avokádo, borůvky, brokolice, kurkuma, listová zelenina, hořká čokoláda, pomeranče, ořechy, ryby a vejce a z nápojů hlavně káva, voda a zelený čaj.
Existuje však mnoho dalších rad, jak zlepšit stav kognitivních funkcí. Tyto rady spočívají zejména v každodenním a poctivém tréninku. Jednou z nejčastějších metod je trénink paměti, pozornosti a prostorové představivosti. K lepšímu fungování kognitivních funkcí tak mohou pomoci například hry (zejména strategické a logické), multitasking, učení, kreativní aktivity nebo meditace. Procvičovat mozek lze ale i banálními činnostmi každodenního rázu - například si můžete zkusit zapamatovat telefonní čísla vašich známých a rodiny, jít na nákup bez napsaného nákupního seznamu nebo se za den naučit deset nových slovíček z cizího jazyka, který se právě učíte.
