Za poslední roky významně přibylo lidí s depresivními a úzkostnými poruchami. Bodeť by ne. Faktorů vyvolávajících strach v rámci běžného života stále přibývá a všudypřítomný stres jen stupňuje už tak náročné požadavky každodenního života. Pro citlivější jedince, ale nejen pro ty, je čím dál těžší takto vypjaté situace úspěšně zvládat.
Přestože naše těla mají důmyslný mechanismus, kterým nás chrání a umí tělo zaktivovat pro potřebný výkon, někdy ty stejné mechanismy mohou škodit, pokud se situace vzbuzující strach stane v naší mysli běžnou realitou. Pak nás vlastní myšlenky trápí zbytečnými obavami a strachy, a to dál ovlivňuje náš život na různých úrovních.
Strach vs úzkost: když se přirozená reakce těla zvrtne
Mít strach je v pořádku. Je to nejstarší a nejužitečnější emoce. Vzniká jako reakce na skutečné vnější nebezpečí a spouští v našem těle řadu složitých procesů. Aktivuje organismus, zrychlí srdeční činnost i dech, zaplaví tělo adrenalinem a noradrenalinem, který v mozku spouští strachové chování. Cílem této reakce je připravit organismus na akci potřebnou k přežití: obranu, útěk nebo ztuhnutí. Jakmile nebezpeční odezní anebo dojde k vyřešení situace, tělo se opět zklidní. Nastává útlum, ve kterém se potřebujeme fyzicky i duševně zregenerovat.
S úzkostí je to jiné. Naše tělo reaguje strachem, i když stresor není přítomný, není skutečně ohrožující nebo dokonce ani pravděpodobný. Tyto nepřiměřené dlouhotrvající stavy pocitu ohrožení mohou vyvolat konkrétní nebo obecnější situace a objekty. Potíž ale je, že ten, kdo nás trápí, jsou hlavně naše myšlenky – různé obavy a strachy, které vydatně živíme a upevňujeme třeba i tím, jak o nich uvažujeme. A i když dotyčná osoba ví, že její strach je iracionální, je těžké těmto představám a pocitům nepodlehnout.
Pokud s úzkostmi nijak nepracujeme, s největší pravděpodobností se budou tyto situace opakovat a časem se mohou i stupňovat. Úzkostný stav je strach, který nás nechrání. Obrací se proti nám, mění náš život, vede nás k iracionálnímu chování. Stáváme se otroky vlastních obav. A když se snažíme vyhnout těmto strach vzbuzujícím situacím, ještě více ovlivňujeme další aspekty našeho života. Nejen zdraví. Ale i vztahy, náš společenský život a v podstatě i pocit osobní svobody. Tak co s tím?
5 tipů, jak zvládat stavy úzkosti
I přesto, že si nesmyslnost jednání vyvolaného vlastními úzkostmi uvědomujeme, a můžeme se cítit i hloupě – což jen posiluje už tak nepříjemný stav –, je těžké se jen tak lusknutím prstů vymanit z programů a chování, které jsme si na obranu vytvořili. Není to ale nemožné.
Jako ve všem, i zde je dost prostoru pro prevenci a zvládání prvních příznaků. Čím dříve si svoje chování a reakce, které nás zastavují v běžném životě a omezují nás, odhalíme, tím dříve s nimi můžeme začít sami pracovat nebo požádat o odbornou pomoc. Ať už půjde o různé typy terapie nebo v těch těžších případech i psychofarmaka, určité věci můžete pro zvládání stresu a úzkostí dělat každý den.
1) Hýbejte se a zbavte se napětí
Jestli něco dobře funguje právě při zvládání úzkostí a strachu, je to pravidelný pohyb a dostatek odpočinku. Pohybem není myšlen žádný náročný, silový trénink. Nejlepších výsledků dosáhnete při běžném, svižném pohybu. Rychlejší chůze, lehký běh nebo nordic walking jsou skvělé aktivity, které rozproudí krev a uvolní stresem stažené tělo.
2) Dostatečně spěte a odpočívejte
Odpočinek nezahrnuje jen spánek, i když právě vydatný spánek je základ pro lepší zvládání stresu. Dopřát si odpočinek je vhodné i v průběhu dne. Zařazujte mezi úkoly cílené pauzy, nejeďte, jak se tak říká, až na dřeň. Zvedněte se od práce a buďte chvíli v klidu, sami, nebo si naopak popovídejte s přáteli. Protáhněte se nebo si po dlouhém stání sedněte a užívejte si chvilku nicnedělání. To všechno jsou momenty odpočinku, malé body relaxace mezi množstvím práce a úkolů, které vám pomohou zvládat stres, který stavy úzkosti vydatně zhoršuje.
Jestli právě teď prožíváte náročné období, stavy úzkosti se mohou vystupňovat a dočasně znemožnit vaše normální fungování. Zkuste proto kromě odpočinku zařadit do běžné rutiny i tzv. adaptogeny. Jsou to rostliny, které pomáhají tělu lépe se vypořádat se stresovými situacemi a úzkostí tak, že potlačují zvýšené uvolňování stresových hormonů. Four Sigmatic Adaptogen Blend Mix je po skořici vonící směs, kterou si jednoduše přidáte do kávy, čaje nebo smoothie. Vytvoříte si tak během chvilky supernápoj, kterým vám pomůže zůstat v klidu a v pohodě za jakékoliv situace. Kombinace několika silných adaptogenů se yakonem a skořicí vám bezpochyby zachutná.
3) Zkuste mindfulness meditaci
Mindfulness je o všímavosti. Právě při stresu a zvládání strachu se tato meditace osvědčuje, protože jejím cílem je vědoměji vidět přítomný okamžik a všímat si všeho, co se právě děje v nás a naší mysli. Všímáme si, co prožíváme, ať je nám to příjemné nebo nepříjemné. Díky tomu můžeme lépe pochopit, co a jak v nás vzbuzuje stres a jakým způsobem na to reagujeme. Můžeme si navnímat celý proces, okamžik za okamžikem tím, že si laskavě a cíleně budeme všímat toho, co se v nás děje, aniž bychom se hodnotili nebo se snažili „opravovat“.
K této meditaci není třeba speciální přípravy. Provádějte ji kdykoliv a kdekoliv, obzvláště v okamžicích, kdy na vás vše padá a tělo se začne svírat. To je akutní impuls k zastavení se a vyzkoušení mindfulness. Zavnímejte tuto svou potřebu přetížení a zmatku. Začněte si všímat, jak dýcháte, jaké máte v těle pocity a jaké myšlenky vám právě teď proudí hlavou. Nemusíte odcházet do ústraní nebo si sednout s nohama křížem. Jednoduše se na chvíli ponořte do sebe. Všímejte si, kde a jak se ve vašem těle právě teď aktuální situace projevuje. Jaké myšlenky přichází? Jak se s nimi cítíte? Výstupy nehodnoťte, jen pozorujte. A pokud se přece jen přistihnete při hodnotících soudech, i to je všímavost. Držte tento stav plné přítomnosti tak dlouho, jak potřebujete nebo je vám příjemné...
Pokud si uvědomujete, jak silně jste lapeni každodenním stresem, a možná vás to i trochu děsí (nebo i štve), vezměte si na pomoc sílu přírody. Adrenal Energy Formula™ obsahuje výtažky ze 4 rostlin s vědecky ověřeným účinkem při mírnění projevů stresu. Bazalka posvátná, cordyceps, bakopa a ashwagandha pomohou vašemu tělu dostat se do vnitřní rovnováhy (homeostázy), i když právě prožíváte emočně i fyzicky náročné období. Zmírněte dopad stresu na své tělesné i duševní zdraví přírodní cestou.
4) Plánujte si den a aktivity
Jsme zvyklí plánovat si úkoly v práci. A výjimečné události. Málokdo si ale plánuje běžný den. Vypadá to možná hloupě, ale je to neuvěřitelně chytré a uklidňující. Pokud nechcete dát šanci stresu a zbytečně tak pokoušet své úzkosti, začněte více plánovat. Dávejte pravidelným úkonům a aktivitám konkrétní podobu a čas ve svém každodenním životě. Nespoléhejte na to, že si vzpomenete.
Pokud víte, že potřebujete každý den 30minutovou procházku, naplánujte si ji. Je možné, že budete muset něco jiného oželet nebo začít zcela jinak přemýšlet o svém dni a o tom, co je nezbytné a co tak pouze vypadá. Jestli pro svůj dokonalý odpočinek potřebujete 7 hodin spánku a musíte vstávat na šestou hodinu ranní, ve 23:00 už prostě potřebujete ležet v posteli. Tomu přizpůsobte i předcházející aktivity jako je večerní hygiena nebo sledování TV. V opačném případě riskujete, že váš den převezme pod svou kontrolu někdo jiný – strach, stres nebo úzkost.
Pro snadnější usínání a lepší odolnost vůči stresu zkuste náš Mentis ZEN. Hlavní složkou je íránský šafrán, který podporuje relaxaci a přispívá k celkové emoční rovnováze. Studie potvrzují, že šafrán může pomoci s vyvážením mozkových neurotransmiterů, zejména serotoninu, a dále může pomoci redukovat vylučování stresového hormonu kortizolu až o 44 % a podpořit tak udržování homeostázy srdeční frekvence během stresové situace. Spolu s dalšími složkami Mentis ZEN pomáhá zmírnit hladinu stresu, pozitivně působí na duševní zdraví a podporuje kvalitní spánek, který je alfou a omegou vašeho celkového rozpoložení.
5) Pište si deník
Psaní obecně je skvělý způsob, jak se zbavit všech obtěžujících myšlenek. Prostě je přenesete na papír. Vypsání se z toho, co aktuálně prožíváte a co vás trápí a děsí, vám může přinést úlevu. I kdyby byla jen dočasná, stojí to za to. Také vám to pomůže lépe se orientovat ve vzorcích myšlení a lépe tak odhalíte spouštěče i posloupnost svých reakcí. Deník můžete používat nárazově, nebo pravidelně.
Nebojte se i experimentovat: veďte si deník vděčnosti nebo deník radostí. Každý den si proskenujte od rána do večera a najděte jednu věc, osobu nebo událost, která vás těší. Zajímavé může být každý den odpovědět na všímavou otázku: např. Jak se právě teď cítím? Pro někoho může být uklidňují bez ladu a skladu napsat vše, co nemůže nebo nechce říkat nahlas. Zda si takové texty schováte nebo je rozcupujete na tisíc kousků, je na vás. I to může být součástí celého rituálu s deníkem.
